Co je růžencové bratrstvo?
Dominikánským řádem založená skupina věřících, kteří se svobodně rozhodli aktivně prohlubovat svůj vztah k Bohu, růst v lásce a šířit dobro podle biblického příkladu Panny Marie. Na cestě k tomuto cíli si členové vzájemně pomáhají modlitbou růžence, pravidelnými měsíčními setkáními a sdílením duchovních dober s celou dominikánskou rodinou.
Co znamená členství?
Přijetí se děje zápisem jména nového člena do knihy bratrstva. Přijat může být každý katolík seznámený s pravidly bratrstva. Člen může ze spravedlivých důvodů požádat o uvolnění z bratrstva a souvisejících povinností.
Každý člen má za povinnost pomodlit se za týden alespoň 15 desátků růžence, tedy tajemství radostná, bolestná a slavná, jež si může v týdnu libovolně rozdělit na jednotlivé dny. Růženec má být obětován vždy za ostatní členy bratrstva, doporučuje se také přidat další dobré úmysly (za církev, svět, konkrétní osoby). Tato povinnost neváže pod hříchem.
Jak se odlišuje růžencové bratrstvo od Živého růžence?
S myšlenkou živého růžence přišla v roce 1826 Pauline Jaricot, zakladatelka Papežského misijního díla šíření víry, aby podpořila misionáře i celé misijní úsilí církve. Vždy 20 lidí se spojuje do jediné růže, která je tvořena z dvaceti tajemství (růženec radostný, bolestný, slavný a růženec světla). Členové živého růžence se zavazují denně k modlitbě jednoho předem určeného desátku, který se po měsíci mění. Skupinka živého růžence se tak denně pomodlí celý růženec.
STANOVY RŮŽENCOVÉHO BRATRSTVA
Účel:
Růžencová bratrstva tvoří společnost věřících duchovně sjednocených k vzájemnému duchovnímu prospěchu skrze úctu a modlitbu k Boží Rodičce uskutečňovanou zvláště v modlitbě posvátného růžence. Vyprošují potřebná dobra nejen pro sebe, ale také pro církev a svět. Cílem je tedy duchovní prospěch a spása členů bratrstva, jakož i ostatních bratří a sester skrze růžencovou úctu a modlitbu.
Zřízení:
Bratrstvo se zřizuje v místech, kde existuje skupina zájemců, která je ochotna a schopna se pravidelně scházet a modlit se růženec. Ustavit bratrstvo může pouze promotor pro růženec se souhlasem provinciála. Úkon ustavení záleží v jeho prohlášení před kandidáty, že on jménem provinciála zřizuje a za zřízené prohlašuje dané bratrstvo v určitém místě se všemi milostmi, výsadami a odpustky. Bez tohoto úkonu by nebylo zřízení platné. Tam, kde se členové scházejí, se naléhavě doporučuje umístit obraz či sochu Panny Marie.
Přijetí členů:
Přijetí se děje zápisem jména nového člena do knihy bratrstva (jméno a den zápisu), způsobem buď slavnostním (při mariánském svátku a za určitých nebo soukromým (bez vnějších okázalostí). Zanesení do seznamu je viditelné vyjádření a příslib duchovního sjednocení se spolubratry a spolusestrami . Přijat může být každý katolík seznámený s pravidly bratrstva. Jsou-li k tomu vážné důvody (např. zdravotní stav), nemusí být ani osobně přítomen, stačí oznámení dopisem (či jinou formou) nebo v zastoupení jiné osoby dostavit se před ředitele s úmyslem vstoupit do bratrstva. Na dobrech bratrstva se nový člen podílí od chvíle zapsání do knihy. Ředitel bratrstva může svěřit zapsání i jiné osobě. Člen může ze spravedlivých důvodů požádat ředitele o uvolnění z bratrstva a souvisejících povinností. Kdyby k tomu byly vážné důvody, může stejně tak rozhodnout ředitel bratrstva se souhlasem většiny členů o vyloučení nějakého člena.
Výsady členů:
Jsou vnitřní a vnější. Vnitřními jsou odpustky. Ke vnějším patří:
1. Účast v životě, při smrti a po smrti ve všech prosbách a dobrých skutcích členů bratrstva. Když se člen bratrstva modlí nebo koná dobrý skutek, stává se to společným dobrem celého bratrstva.
2. Účast na všech dobrech, jež se dějí v dominikánském řádu. Za živé i zemřelé členy bratrstev je sloužen a promotorem posvátného růžence každý měsíc mše svatá.
Povinnosti členů:
Bratrstvo žádá na členech věci, které nejsou při dobré vůli těžké a které vyžadují především vytrvalost. Každý člen Růžencového bratrstva má za povinnost pomodlit se za týden alespoň 15 desátků růžence, tedy tajemství radostná, bolestná a slavná, jež si může v týdnu libovolně rozdělit na jednotlivé dny. Růženec má být obětován vždy za ostatní členy bratrstva, i když tento úmysl není nutno stále obnovovat a stačí, když jej má člen jednou pro vždy. Doporučuje se také přidat další dobré úmysly (za církev, svět, konkrétní osoby), jež jsou v takovém případě k základnímu úmyslu přidávány. Kdo opomine vykonat svou povinnost, ztrácí pro daný týden právo účastnit se zásluh dobra bratrstva, jehož je členem. Členům se neukládá nic, co by působilo hřích z opomenutí, což na druhou stranu nevylučuje možnost vzniku hříchu pro nedbalost a pohrdání duchovními dobry, jež nám mají pomáhat ke spáse.
Ředitel bratrstva:
Může být kněz, jáhen nebo laik pověřený promotorem pro růženec se souhlasem provinciála. Má právo přijímat nové členy , v souladu s předpisy liturgických knih žehnat růžence, medailky apod., připomíná odpustky spojené s růžencovými bratrstvy a koná další kroky k užitku a prospěchu bratrstva. V případě dlouhodobé nemožnosti zastávat dále svou funkci ohlásí tuto nemožnost promotorovi pro růženec. Ten podnikne potřebné kroky k tomu, aby provinciál jmenoval nového ředitele (děje se tak i v případě, kdy se nemožnost stane zjevnou, aniž by byla ohlášena stávajícím ředitelem).
Pravidelná shromáždění:
Členům se doporučuje účastnit se pravidelných shromáždění bratrstva. Konají se zpravidla jednou měsíčně . Četnost i termín určuje po dohodě ředitel či jím pověřený člen. Ke shromáždění náleží společná modlitba růžence. Ostatní body závisí na místních podmínkách a rozsahu společného času.
Odpustky pro členy Růžencových bratrstev
Na základě rozhodnutí Apošt. Penitenciárie z 25. 10. 1968 (Analecta 38 [1967 1968], s. 581) mohou členové růžencových bratrstev získávat plnomocné odpustky, když při splnění obvyklých podmínek (svátost smíření, svaté přijímání a modlitba na úmysl svatého Otce) složí či obnoví, alespoň soukromě, slib věrně zachovávat stanovy bratrstva:
a) v den zapsání (do růž. bratrstva)
b) o svátcích Narození Páně, Vzkříšení, Neposkvrněného početí, Zvěstování, Uvedení Páně do chrámu, Nanebevzetí a P. Marie Růžencové